8. PTO Mustangové
2019 Harry Potter
2018 Jumanji
2014 Letopisy Narnie
2013 Letopisy Narnie
2012 Odysseova cesta
Tábor s tématem Odysseových cest proběhl bez komplikací a jak bylo znát, tak i ke všeobecné spokojenosti dětí, táborových pracovníků i rodičů. Během těch 14 dní, které jsme tradičně trávili na krásném místě u Kalicha, se děti seznámily s příběhem Ithackého krále Odyssea a jeho vojáků, na jejich cestě domů, kam se vraceli jako vítězové Trojské války. Děti se na 14 dní staly vojáky – námořníky a cestou po Středozemním moři postupně zažívaly větší či menší dobrodružství. Obelstily Kyklopy, změnily se na čas ve vepře, postavily funkční katapulty, uvařili jídlo pro bohy. Na cestě do podsvětí se každý potkal s Charónem, který pak za odevzdanou minci všechny převezl přes řeku Styx mezi mrtvé. Zakončení celotáborového putování patřilo jak vždy cestě za pokladem – pytel plný sladkostí
Letošní tábor byl ve znamení aprílového počasí, bez dvou dnů všechny ostatní aspoň 1x denně zapršelo. Ze začátku to byly bouřky s přívalovými dešti, později pak táborová klasika – šedo a voda shora i zezdola, a protože tam bývá asi 80% vlhkost, tak po pár dnech nebylo suché vůbec nic. Naštěstí se pak zase oteplilo a sluníčko sušilo co to šlo. A díky Severce a Ďoubalíkovi nás před všemi nešvary počasí chránila nová úžasná jídelna.
Kromě celotáborvé hry jsme mimo jiné zašli do Dobré Vody podívat se na Farmu Alpaka a na celodenní výlet si děti tradičně vyrazili (skoro tradičně v dešti) do Nové Bystřice. Zpátky nás odvezla úzkokolejka.
Tábor se obešel bez úrazů a nemocí a více podrobností si můžete přečíst z táborové kroniky, kterou – skoro poctivě – děti psaly každý den. Od spousty rodičů jsme dostali různé sladkosti a „blbůstky“ na táborové odměny, a těch buchet, co přišlo, no úžasné, už teď se těšíme na příští rok.
Za rok nashledanou u Kalicha :)
2011 Zlatá horečka
Během letošních 14 táborových dní se naše tábořiště proměnilo ve westernové městečko Dawson City a z velkých i malých se stali drsní kovbojové. A městečko si žilo klasickým westernovým životem:
banka byla přepadena lupiči, zachraňovali jsme poslední sudy whisky, stavěli koleje a posílali zprávy z místní pošty. Pomohli jsme v hostinci s hostinou, doktorovi jsme nasbírali léčivé byliny a s Indiány po nerozhodné bitvě uzavřeli mír. Samozřejmě, že došlo i na hledání a rýžování zlata, bylo přece období Zlaté horečky. A když měli kovbojové dost peněz, mohli si vyrazit do kasína.
Mimo jiné jsme hned první sobotní noc prožili obrovskou bouřku. Takovou,jakou i my pamětníci za celých 20let nepamatujeme. Většina dětí ji ale s úspěchem prospala, takže nevyspaní a vynervovaní byli naštěstí jenom dospělí:). Celkově si s námi letos počasí dost pohrávalo, buď bylo extrémní horko a nebo zima, déšť a bláto. Jak je ale vidět na fotkách, dětem je prostě jedno, jaké je počasí, důležité je, aby byla dobrá zábava. A my už se teď moc těšíme na všechny zase příští rok na táboře.
2010 Cestování v čase
Včera jsme chystali věci na tábor a dneska už je po prázdninách. Uteklo to jako voda a já za všechny, co se na chodu tábora podíleli, věřím, že se všem účastníkům líbil.
Během 14dní našeho letošního tábora měly děti možnost stát se součástí dějin a prožít si tak některá zásadní období v historii Země. Opět jsme měli klasicky tři oddíly - cestovatele - a ti mezi sebou v různých časových obdobích soupeřili v získávání ingredience pro výrobu léku proti Zapomnětlivce. Nemoci, která postihla Zemi a pokud lék neuvaříme, všichni všechno zapomenou, nastane chaos a budeme ztraceni. Protože si to pamatuji, byla naše výprava úspěšná:)
Postupně jsme museli získat: kapku krve posvátné kočičky Micinky, černou kost z bílého mamuta, kořen mandragory, lektvar od alchymisty, kouzelný tabák a vavřín z věnce pro vítěze. Každá z ingrediencí se dala sehnat v jiném časovém období, takže jsme si celkem slušně zacestovali časem. Dostali jsme se do Egypta, kde jsme museli pomoci udobřit rozhněvané božstvo pomocí stavby pyramid. Do pravěku, kde po nás pravěký člověk chtěl poshánět věci pro svůj kmen a předat tajemství ohně. Taky jsme v pravěku lovili mamuty, abychom měli zásoby masa a vyráběli pravěké zbraně, protože ty naše zmizely.
Ve středověku jsme byli u dvora Rudolfa II., který po nás chtěl, abychom mu posbírali jeho pexeso. Prostě výstřelek panovníka ;) Rudolf nás taky poslal na cestu do Nové Bystřice a museli jsme hledat zprávy. Jednu jsme nakonec vyptali od průvodčího ve vlaku a druhou měli ve městě u řezníka. Aspoň jsme se dostali na chvíli do města a mohli si nakoupit spousty dobrot ;) V této etapě jsme vlastně nakonec získali přísady dvě.
Docestovali jsme až do starověkého Řecka, kde jsme se museli zúčastnit olympiády, abychom mohli získat vavřín z věnce pro vítěze. Ještě že jsme sebou měli tolik úspěšných sportovců. Taky jsme si zahráli divadlo. Scénky, které dali děti dohromady byli tak dobré, že je museli hrát několikrát v průběhu tábora.
Dál jsme se ocitli na divokém západě. Hlavním tématem tady bylo zlato, jak taky jinak. Získávání peněz na nákup těžišť a hlavně těžba zlata se dětem moc líbily. Volné chvíle na divokém západě si také zpříjemnili střelbou na bizony a závody psích spřežení.
Díky k tomu, že náš stroj času nebyl neomylný jsme se na závěr dostali i do budoucnosti. V budoucnosti nebylo co získávat, ale i tak jsme se museli vydat na průzkum a taky jsme zde posháněli poslední zásoby na cestu. Protože jsme měli štěstí, ocitli jsme se v budoucnosti zrovna na Silvestra, takže jsme si užili i krásný (na našich stránkách již tolik diskutovaný) ohňostroj.
No a aby nebyla jenom "samá pozitiva", měli jsme na táboře i jedno "poprvé". Poprvé, za celých dvacet let co tábory pořádáme, si přijeli rodiče pro dítě, kterému se na táboře nelíbilo. Těžko říct, zda by se mu tam začalo později líbit, ale myslím, že je to škoda. Začátek bývá pro některé děti těžký, ale i ty pak rády na naše tábory vzpomínají. No a také nás po týdnu opustili dva chlapečci, kteří nechtěli, ale z důvodu nemoci museli.
Protože po našem táboře už nikdo nepokračoval, měly naše děti jedinečnou možnost užít si i bourání tábora. I díky jejich pomoci jsme nakonec tábořiště uvedli do původního stavu – což znamená, že tam nezůstalo vůbec nic.
A tak už je letošní tábor opět za námi a my, jenom co si trošku odpočineme a vydechneme, začneme opět vymýšlet a přemýšlet o tom, jak ten příští tábor udělat zase ještě lepší .
Ifča &Šári*
Během 14dní našeho letošního tábora měly děti možnost stát se součástí dějin a prožít si tak některá zásadní období v historii Země. Opět jsme měli klasicky tři oddíly - cestovatele - a ti mezi sebou v různých časových obdobích soupeřili v získávání ingredience pro výrobu léku proti Zapomnětlivce. Nemoci, která postihla Zemi a pokud lék neuvaříme, všichni všechno zapomenou, nastane chaos a budeme ztraceni. Protože si to pamatuji, byla naše výprava úspěšná:)
Postupně jsme museli získat: kapku krve posvátné kočičky Micinky, černou kost z bílého mamuta, kořen mandragory, lektvar od alchymisty, kouzelný tabák a vavřín z věnce pro vítěze. Každá z ingrediencí se dala sehnat v jiném časovém období, takže jsme si celkem slušně zacestovali časem. Dostali jsme se do Egypta, kde jsme museli pomoci udobřit rozhněvané božstvo pomocí stavby pyramid. Do pravěku, kde po nás pravěký člověk chtěl poshánět věci pro svůj kmen a předat tajemství ohně. Taky jsme v pravěku lovili mamuty, abychom měli zásoby masa a vyráběli pravěké zbraně, protože ty naše zmizely.
Ve středověku jsme byli u dvora Rudolfa II., který po nás chtěl, abychom mu posbírali jeho pexeso. Prostě výstřelek panovníka ;) Rudolf nás taky poslal na cestu do Nové Bystřice a museli jsme hledat zprávy. Jednu jsme nakonec vyptali od průvodčího ve vlaku a druhou měli ve městě u řezníka. Aspoň jsme se dostali na chvíli do města a mohli si nakoupit spousty dobrot ;) V této etapě jsme vlastně nakonec získali přísady dvě.
Docestovali jsme až do starověkého Řecka, kde jsme se museli zúčastnit olympiády, abychom mohli získat vavřín z věnce pro vítěze. Ještě že jsme sebou měli tolik úspěšných sportovců. Taky jsme si zahráli divadlo. Scénky, které dali děti dohromady byli tak dobré, že je museli hrát několikrát v průběhu tábora.
Dál jsme se ocitli na divokém západě. Hlavním tématem tady bylo zlato, jak taky jinak. Získávání peněz na nákup těžišť a hlavně těžba zlata se dětem moc líbily. Volné chvíle na divokém západě si také zpříjemnili střelbou na bizony a závody psích spřežení.
Díky k tomu, že náš stroj času nebyl neomylný jsme se na závěr dostali i do budoucnosti. V budoucnosti nebylo co získávat, ale i tak jsme se museli vydat na průzkum a taky jsme zde posháněli poslední zásoby na cestu. Protože jsme měli štěstí, ocitli jsme se v budoucnosti zrovna na Silvestra, takže jsme si užili i krásný (na našich stránkách již tolik diskutovaný) ohňostroj.
No a aby nebyla jenom "samá pozitiva", měli jsme na táboře i jedno "poprvé". Poprvé, za celých dvacet let co tábory pořádáme, si přijeli rodiče pro dítě, kterému se na táboře nelíbilo. Těžko říct, zda by se mu tam začalo později líbit, ale myslím, že je to škoda. Začátek bývá pro některé děti těžký, ale i ty pak rády na naše tábory vzpomínají. No a také nás po týdnu opustili dva chlapečci, kteří nechtěli, ale z důvodu nemoci museli.
Protože po našem táboře už nikdo nepokračoval, měly naše děti jedinečnou možnost užít si i bourání tábora. I díky jejich pomoci jsme nakonec tábořiště uvedli do původního stavu – což znamená, že tam nezůstalo vůbec nic.
A tak už je letošní tábor opět za námi a my, jenom co si trošku odpočineme a vydechneme, začneme opět vymýšlet a přemýšlet o tom, jak ten příští tábor udělat zase ještě lepší .
Ifča &Šári*
2009 Klíče od pevnosti Boyard
Letošní tábor byl ve spoustě věcí jiný, než minulé roky, ale jak se zdá podle reakcí dětí i rodičů, byl opět příjemným zpestřením prázdnin:-) Na jeden týden - první zvláštnost tábora - jsme se přepravili na ostrov a zabydleli v Pevnosti Boyard. Děti se rozdělily do tří soutěžních týmů a pustily se do plnění úkolů a hádání zákeřných otázek Otce Furata, aby na konci tábora po správném uhodnutí indicií čekaly, až se otevře brána a z hůry začne padat poklad. Nebylo jednoduché každý den 3x soutěžit proti silnějším soupeřům a večer uhádnout hádanku. Ne vždy se to každému podařilo, ale druhou šanci využili všichni a tak měli na konci tábora jak všechny klíče, tak indicie. Teď už jenom zbývalo zjistit, jestli podle indícií správně uhádnou slovo, které otvírá bránu. Brána se otevřela všem třem oddílům a než se zase zavřela, měli všichni nasbírané jak sladkosti tak spoustu drobných pokladů.
Počasí nám letos přálo, i když byl celý červenec hodně bláznivý. Do odpoledních hodin bylo krásně a na večer nám většinou zapršelo, takže to bylo vlastně fajn - žádné horko a žádný prach. Díky poloze tábora také naštěstí nehrozí vyplavení (tábor leží na kopci) a oproti Brnu nás letos nenavštívila ani jednou žádná vychřice.
Bohužel jsme letos na táboře neměli připojení na internet, takže rychlé zprávy pro rodiče a od rodičů se nekonaly. Ale byl to jenom týden, tak to uteklo rychle i bez výpočetní techniky :-)
A protože se ze všech stran ozývá, že jeden týden tábora je málo, pokusíme se slíbit, že příští rok už bude opět 14 dní:-) Já i Šáry asi příští rok těhotné nebudeme (další zvláštnost tábora), takže snad nebude žádná překážka, která by tábor zkrátila.
Chtěla bych ještě touto cestou pochválit a poděkovat všem lidičkám, kteří se na táboře podíleli, a hlavně napsat, že Radis zvládl napoprvé vedení tábora jako Hlavní vedoucí bez problémů.
Takže tradičně, jako každý rok - za všechny se na všechny příští rok těší
If
Počasí nám letos přálo, i když byl celý červenec hodně bláznivý. Do odpoledních hodin bylo krásně a na večer nám většinou zapršelo, takže to bylo vlastně fajn - žádné horko a žádný prach. Díky poloze tábora také naštěstí nehrozí vyplavení (tábor leží na kopci) a oproti Brnu nás letos nenavštívila ani jednou žádná vychřice.
Bohužel jsme letos na táboře neměli připojení na internet, takže rychlé zprávy pro rodiče a od rodičů se nekonaly. Ale byl to jenom týden, tak to uteklo rychle i bez výpočetní techniky :-)
A protože se ze všech stran ozývá, že jeden týden tábora je málo, pokusíme se slíbit, že příští rok už bude opět 14 dní:-) Já i Šáry asi příští rok těhotné nebudeme (další zvláštnost tábora), takže snad nebude žádná překážka, která by tábor zkrátila.
Chtěla bych ještě touto cestou pochválit a poděkovat všem lidičkám, kteří se na táboře podíleli, a hlavně napsat, že Radis zvládl napoprvé vedení tábora jako Hlavní vedoucí bez problémů.
Takže tradičně, jako každý rok - za všechny se na všechny příští rok těší
If
