2021 Kdo přežije?

 

Kroniku 2021 najdete zde.

Táborové video z tohoto roku najdete zde.

2020 Divoký západ

 

Vzkazník 2020 najdete zde.

Kroniku 2020 najdete zde.

 

2019 Harry Potter

2018 Jumanji

2017 Hobit

 

Vzkazník 2017 najdete  zde .

Kroniku 2017 najdete zde.

 

2016 Piráti z Karibiku

 
Vzkazník 2016 najdete zde.
 

2015 Cesta do pravěku

 

2014 Letopisy Narnie

 

2013 Letopisy Narnie

 

2012 Odysseova cesta

Tábor s tématem Odysseových cest proběhl bez komplikací a jak bylo znát, tak i ke všeobecné spokojenosti dětí, táborových pracovníků i rodičů. Během těch 14 dní, které jsme tradičně trávili na krásném místě u Kalicha, se děti seznámily s příběhem Ithackého krále Odyssea a jeho vojáků, na jejich cestě domů, kam se vraceli jako vítězové Trojské války. Děti se na 14 dní staly vojáky – námořníky a cestou po Středozemním moři postupně zažívaly větší či menší dobrodružství. Obelstily Kyklopy, změnily se na čas ve vepře, postavily funkční katapulty, uvařili jídlo pro bohy. Na cestě do podsvětí se každý potkal s Charónem, který pak za odevzdanou minci všechny převezl přes řeku Styx mezi mrtvé. Zakončení celotáborového putování patřilo jak vždy cestě za pokladem – pytel plný sladkostí 

Letošní tábor byl ve znamení aprílového počasí, bez dvou dnů všechny ostatní aspoň 1x denně zapršelo. Ze začátku to byly bouřky s přívalovými dešti, později pak táborová klasika – šedo a voda shora i zezdola, a protože tam bývá asi 80% vlhkost, tak po pár dnech nebylo suché vůbec nic. Naštěstí se pak zase oteplilo a sluníčko sušilo co to šlo. A díky Severce a Ďoubalíkovi nás před všemi nešvary počasí chránila nová úžasná jídelna. 

Kromě celotáborvé hry jsme mimo jiné zašli do Dobré Vody podívat se na Farmu Alpaka a na celodenní výlet si děti tradičně vyrazili (skoro tradičně v dešti) do Nové Bystřice. Zpátky nás odvezla úzkokolejka. 
Tábor se obešel bez úrazů a nemocí a více podrobností si můžete přečíst z táborové kroniky, kterou – skoro poctivě – děti psaly každý den. Od spousty rodičů jsme dostali různé sladkosti a „blbůstky“ na táborové odměny, a těch buchet, co přišlo, no úžasné, už teď se těšíme na příští rok.
 
Za rok nashledanou u Kalicha :) 
 
 
Kroniku 2012 najdete zde.

2011 Zlatá horečka

Během letošních 14 táborových dní se naše tábořiště proměnilo ve westernové městečko Dawson City a z velkých i malých se stali drsní kovbojové. A městečko si žilo klasickým westernovým životem: 
 
banka byla přepadena lupiči, zachraňovali jsme poslední sudy whisky, stavěli koleje a posílali zprávy z místní pošty. Pomohli jsme v hostinci s hostinou, doktorovi jsme nasbírali léčivé byliny a s Indiány po nerozhodné bitvě uzavřeli mír. Samozřejmě, že došlo i na hledání a rýžování zlata, bylo přece období Zlaté horečky. A když měli kovbojové dost peněz, mohli si vyrazit do kasína. 
 
Mimo jiné jsme hned první sobotní noc prožili obrovskou bouřku. Takovou,jakou i my pamětníci za celých 20let nepamatujeme. Většina dětí ji ale s úspěchem prospala, takže nevyspaní a vynervovaní byli naštěstí jenom dospělí:). Celkově si s námi letos počasí dost pohrávalo, buď bylo extrémní horko a nebo zima, déšť a bláto. Jak je ale vidět na fotkách, dětem je prostě jedno, jaké je počasí, důležité je, aby byla dobrá zábava. A my už se teď moc těšíme na všechny zase příští rok na táboře. 
 

2010 Cestování v čase

Včera jsme chystali věci na tábor a dneska už je po prázdninách. Uteklo to jako voda a já za všechny, co se na chodu tábora podíleli, věřím, že se všem účastníkům líbil. 
     Během 14dní našeho letošního tábora měly děti možnost stát se součástí dějin a prožít si tak některá zásadní období v historii Země. Opět jsme měli klasicky tři oddíly - cestovatele - a ti mezi sebou v různých časových obdobích soupeřili v získávání ingredience pro výrobu léku proti Zapomnětlivce. Nemoci, která postihla Zemi a pokud lék neuvaříme, všichni všechno zapomenou, nastane chaos a budeme ztraceni. Protože si to pamatuji, byla naše výprava úspěšná:) 
     Postupně jsme museli získat: kapku krve posvátné kočičky Micinky, černou kost z bílého mamuta, kořen mandragory, lektvar od alchymisty, kouzelný tabák a vavřín z věnce pro vítěze. Každá z ingrediencí se dala sehnat v jiném časovém období, takže jsme si celkem slušně zacestovali časem. Dostali jsme se do Egypta, kde jsme museli pomoci udobřit rozhněvané božstvo pomocí stavby pyramid. Do pravěku, kde po nás pravěký člověk chtěl poshánět věci pro svůj kmen a předat tajemství ohně. Taky jsme v pravěku lovili mamuty, abychom měli zásoby masa a vyráběli pravěké zbraně, protože ty naše zmizely. 
     Ve středověku jsme byli u dvora Rudolfa II., který po nás chtěl, abychom mu posbírali jeho pexeso. Prostě výstřelek panovníka ;) Rudolf nás taky poslal na cestu do Nové Bystřice a museli jsme hledat zprávy. Jednu jsme nakonec vyptali od průvodčího ve vlaku a druhou měli ve městě u řezníka. Aspoň jsme se dostali na chvíli do města a mohli si nakoupit spousty dobrot ;) V této etapě jsme vlastně nakonec získali přísady dvě. 
     Docestovali jsme až do starověkého Řecka, kde jsme se museli zúčastnit olympiády, abychom mohli získat vavřín z věnce pro vítěze. Ještě že jsme sebou měli tolik úspěšných sportovců. Taky jsme si zahráli divadlo. Scénky, které dali děti dohromady byli tak dobré, že je museli hrát několikrát v průběhu tábora. 
     Dál jsme se ocitli na divokém západě. Hlavním tématem tady bylo zlato, jak taky jinak. Získávání peněz na nákup těžišť a hlavně těžba zlata se dětem moc líbily. Volné chvíle na divokém západě si také zpříjemnili střelbou na bizony a závody psích spřežení. 
     Díky k tomu, že náš stroj času nebyl neomylný jsme se na závěr dostali i do budoucnosti. V budoucnosti nebylo co získávat, ale i tak jsme se museli vydat na průzkum a taky jsme zde posháněli poslední zásoby na cestu. Protože jsme měli štěstí, ocitli jsme se v budoucnosti zrovna na Silvestra, takže jsme si užili i krásný (na našich stránkách již tolik diskutovaný) ohňostroj. 
     No a aby nebyla jenom "samá pozitiva", měli jsme na táboře i jedno "poprvé". Poprvé, za celých dvacet let co tábory pořádáme, si přijeli rodiče pro dítě, kterému se na táboře nelíbilo. Těžko říct, zda by se mu tam začalo později líbit, ale myslím, že je to škoda. Začátek bývá pro některé děti těžký, ale i ty pak rády na naše tábory vzpomínají. No a také nás po týdnu opustili dva chlapečci, kteří nechtěli, ale z důvodu nemoci museli. 
     Protože po našem táboře už nikdo nepokračoval, měly naše děti jedinečnou možnost užít si i bourání tábora. I díky jejich pomoci jsme nakonec tábořiště uvedli do původního stavu – což znamená, že tam nezůstalo vůbec nic. 
     A tak už je letošní tábor opět za námi a my, jenom co si trošku odpočineme a vydechneme, začneme opět vymýšlet a přemýšlet o tom, jak ten příští tábor udělat zase ještě lepší . 
                                                                                                                         Ifča &Šári*

 
 

2009 Klíče od pevnosti Boyard

Letošní tábor byl ve spoustě věcí jiný, než minulé roky, ale jak se zdá podle reakcí dětí i rodičů, byl opět příjemným zpestřením prázdnin:-) Na jeden týden - první zvláštnost tábora - jsme se přepravili na ostrov a zabydleli v Pevnosti Boyard. Děti se rozdělily do tří soutěžních týmů a pustily se do plnění úkolů a hádání zákeřných otázek Otce Furata, aby na konci tábora po správném uhodnutí indicií čekaly, až se otevře brána a z hůry začne padat poklad. Nebylo jednoduché každý den 3x soutěžit proti silnějším soupeřům a večer uhádnout hádanku. Ne vždy se to každému podařilo, ale druhou šanci využili všichni a tak měli na konci tábora jak všechny klíče, tak indicie. Teď už jenom zbývalo zjistit, jestli podle indícií správně uhádnou slovo, které otvírá bránu. Brána se otevřela všem třem oddílům a než se zase zavřela, měli všichni nasbírané jak sladkosti tak spoustu drobných pokladů. 
      Počasí nám letos přálo, i když byl celý červenec hodně bláznivý. Do odpoledních hodin bylo krásně a na večer nám většinou zapršelo, takže to bylo vlastně fajn - žádné horko a žádný prach. Díky poloze tábora také naštěstí nehrozí vyplavení (tábor leží na kopci) a oproti Brnu nás letos nenavštívila ani jednou žádná vychřice. 
      Bohužel jsme letos na táboře neměli připojení na internet, takže rychlé zprávy pro rodiče a od rodičů se nekonaly. Ale byl to jenom týden, tak to uteklo rychle i bez výpočetní techniky :-) 
      A protože se ze všech stran ozývá, že jeden týden tábora je málo, pokusíme se slíbit, že příští rok už bude opět 14 dní:-) Já i Šáry asi příští rok těhotné nebudeme (další zvláštnost tábora), takže snad nebude žádná překážka, která by tábor zkrátila. 
      Chtěla bych ještě touto cestou pochválit a poděkovat všem lidičkám, kteří se na táboře podíleli, a hlavně napsat, že Radis zvládl napoprvé vedení tábora jako Hlavní vedoucí bez problémů. 
      Takže tradičně, jako každý rok - za všechny se na všechny příští rok těší 
                                                                                          If 

 

2008 Cesta kolem světa za 14 dní

Opět jsem letos cestovali, ale tentokrát jsme to vzali pěkně z gruntu - přes celou zeměkouli. Putovali jsem trasou Philease Fogga a k cestování jsme používali stejné dopravní prostředky, jako on ve známé verneovce. A tak jsme po uzavření sázky postupně opustili Anglii, abychom se přes Evropu, Afriku, Asii a Ameriku v určeném čase dostali zpět do Anglie. Cesta nebyla jednoduchá a ani shánění dopravních prostředků nebylo snadné. O to víc jsme si na konci vychutnali vítězství - vyhranou sázku. Doufám, že letošní třetí výhra II. oddílu nebyla poslední:-) 

Počasí nám přálo půl na půl - druhá půlka tábora už byla hodně chladná a propršená. Ale i přesto jsme si hodně užili sluníčka a bazénu, jak se můžete přesvědčit z táborových fotek. Letos jsme také poprvé vyzkoušeli posílání aktuálních zpráv na web - u některých rodičů se to "chytlo" a tak měli zprávy z první ruky a také měli možnost každý den pozdravovat svoje ratolesti. Určitě v tomto budeme pokračovat i nadále. No a jako tradičně - děkujeme všem za účast, doufáme, že se dětem i dospělým tábor líbil a budeme se těšit za rok v létě opět na táboře:-) 

 

Kroniku 2008 najdete zde.

 

2007 Cesta do pravěku

Jak už napovídá název naší letošní celotáborové hry, dostali jsme se prostřednictvím cestování v čase do období pravěku. Putování probíhalo podobně jako ve stejnojmenném filmu a snad i děti měly chvílemi pocit, že se v pravěku opravdu ocitly. 
      Snažili jsme se, aby si děti dokázaly představit, jak se svět v této době vyvíjel, a tak se mohly setkat s mamutem a pračlověkem, dinosaury a pterodaktyly, šavlozubými veverkami a medvědy. Malovaly nástěnné malby v jeskyni, vyráběly si oštěpy a pak s nimi lovily mamuta, vařily čaj z lesních plodů a sem-tam musely utíkat před nějakým tím dinosaurem :-) 
     Kromě pravěku jsme se občas vrátili do reality a tak jsme si třeba zaskočili k Frčkovi do Senotína na limonádu a zmrzlinu, užít si pohody jeho úžasné zahrádky. Na jednodenní výlet jsme letos šli do Nové Bystřice a zpátky jsme se vraceli pohádkovou parní lokálkou. Díky tomuto výletu jsme se vyhnuli obrovské průtrži mračen, která se objevila nad naším táborem – napadalo tolik krup, že se z některých míst musely odhazovat lopatou. Ještě při našem večerním návratu to na některých místech vypadalo jako v zimě. Což ale některým vůbec nevadilo, spíš naopak – začali se koulovat.) 
     Celkově nám letos počasí ale spíš nepřálo – hodně pršelo, takže se spousta her končila v půlce nebo se nemohla hrát vůbec. U rybníka jsme nebyli ani jednou. Ale co, jak říkáme „nejsme z cukru“, takže i navzdory počasí jsme si užili úžasný program, který nám tradičně skvěle připravila Šáry, spoustu legrace, kterou nám připravili naši „mlaďoši“ a taky spoustu dobré kuchyně, kterou nám, taky tradičně, připravila Miška (tentokrát za podpory Lucy a nového hospodáře Maca). 
     Letošní tábor nebyl premiérou jenom pro některé děti, ale i pro některé vedoucí a instruktory: Mac byl poprvé hospodářem a Míša poprvé zdravotník, a já jenom doufám, že to nebylo naposledy :) Dominik si vyzkoušel, jaké to je být oddílákem a Makula s další Míšou byly poprvé instruktorky. Všichni svoje funkce zvládli na jedničku. 
     Celkově se tábor ale opět vydařil a dnes už nám nezbývá, než na něj jen vzpomínat. Ale věřím, že za rok se zase všichni sejdeme, abychom si zase mohli hrát a zažívat a poznávat další zajímavé věci a příběhy. 

Kroniku 2007 najdete zde.
 

2006 Putování Kryštofa Kolumba

Rok utekl a je tu tábor. Čtrnáct dní uteklo a je po táboře… Tak jsme se na něj všichni těšili a už abychom se těšili na ten příští:-) 
Ten letošní byl ve spoustě věcí skvělý - měli jsme opět staré tábořiště u Kalicha, fantastické počasí, skoro žádné úrazy a já byla po moc moc letech opět u oddílu (If) :-) 
Celotáborová hra "Putování Kryštofa Kolumba" proměnila osazenstvo tábora na námořníky všech možných hodností a rozpoutal se boj, která ze tří lodí-Santa Maria, Pinta a Nina dorazí jako první k břehům Indie - Ameriky. Každý den byl ve znamení jiné etapovky - výroba mečů a vlajek, stavba majáků, ukrytých vesnic a "trati pro tenisák" a nebo setkání s lidojedy a nakonec i indiány. 
Velcí si na jednu noc "odskočili" do Senotína přespat pod širák a všichni jsme se jeli úzkokolejkou podívat do Jindřichova Hradce na největší lidový mechanický betlém na světě - Krýzovy jesličky. 
Souboj o vítězství mezi oddíly byl lítý a neúprosný, přesto se našla spousta času i na nesoupeření. Skoro každý večer jsme se na hřišti honili u ringa, občas fotbalu, holky upřednostňovaly přehazku a snad všechny bez rozdílu bavilo hututu, zvlášť, když se zapojili i vedoucí. Vyzkoušeli jsem si taky Člověče nezlob se naživo, ale v úmorném vedru není nic moc, honit se za soupeři dokolečka. Příště si na to musíme objednat počasí. 
Jako rozhodně nejvíce prožívaná hra se ukázal boj o vlajky netradiční metodou. Oddíly nafasovaly ešusy s barevnou (nezávadnou) vodou a injekční stříkačky a jejich úkolem bylo co nejvíce potřísnit bílou zástavu soupeře. Než dětem došlo, že nemají stříkat samy po sobě ale po vlajkách byly kotlíky téměř prázdné, zato jsme měli tábor plný "marťánků". Vítězem v této soutěži se stal ten, komu se podařilo umýt ze sebe zbytky barvy aspoň do odjezdu domů. 
Taky jsme si samozřejmě nemohli nechat ujít romantiku u táborového ohně. Jako tradičně se u táboráku zpívalo, kecalo a došlo i na scénky v podání mladších účastníků tábora, kdy bezkonkurenčně vyhráli sourozenci Mikeškovi, přestože malé Haničce je teprve 5:-) 
V závěru indiani poradili námořníkům, kde mají hledat poklad a strhnul se opravdu nevídaný boj. No spíš úprk. Letošní poklad byl opravdu hodně rychlý, ale zase o to víc času nám zbylo na poslední kravinky, konzumace bonbonů a tak. Dva poklady nám trošku navlhly, ale oddíly dostaly kompenzaci, takže byli spokojení všichni:-) 
Díky programu bylo těch 14 dnů opravdu velmi pestrých a utekly jako voda a protože se nám na táboře opravdu líbilo, věříme, že se tam líbilo i ostatním a že se tam příští rok zase všichni sejdeme.

 
Kroniku 2006 najdete zde.

2005 Hvězdná brána

2004 Egypt

2003 Putování za pokladem

2002 Po stopách golema

1999 Rytíři starých časů

1998 Afrika

1997 Odysseova cesta

1996 Rytíři

1995 Vikingové

1994 Dawson City

1993 Cestování v čase

1992 KPCVČ